PALEOLIT
Doba kamenná našla své pojmenování podle materiálu, který se používal. Z kamene se lidé naučili vyrábět první nástroje a zbraně, jenž používali k lovu (pěstní klíny, drásadla, sekáče,..)
První vybavení ,které lidem zpříjemňovalo pobyt, lze nacházet současně s prvními lidskými sídly. Již v pravěku byly jeskyně vybavovány různými sedátky kolem ohniště a prostory na spaní, kožešinami nebo i mořskou trávou. Tímto způsobem byl například vyčleněn obývací prostor v jeskyni Lazaret nedaleko Nice ve Francii.
MATERIÁLY -které se v této době používaly k vybavení, ale i stavbě obydlí, byly sbíraný, popř. opracovaný přisekávaný kámen a stejným způsobem opracované dřevo. Používala se také sláma a na vymazání hlinitá půda nebo jíl. Využívány byly samozřejmě i kosti, ale spíše jako nástroje. Podobně vybavená obydlí objevili archeologové i u nás, například v Bylanech u Kutné Hory, Dolních Věstonicích nebo Pavlově.
DŘEVĚNÝ NÁBYTEK -mnohem běžněji než kámen bylo jak na stavbu, tak na vybavení sídel, používáno dřevo. Ve starší době kamenné vytvořil člověk různé nástroje (sekyry, nože, pily, dřevěné paličky, škrabadla, šídla, jehly), kterými pak dřevo opracovával. Když se při rozdělávání ohně podařilo vytvořit otvor, vznikla tak možnost prvního pevného spoje. Díky těmto spojům mohly vznikat první stoličky. Snadným vyplétáním konstrukce proutím nebo i travou vznikly také první lehátka.
NEJSTARŠÍ PALEOLIT /2 700 000 – 1 800 000 př.n.l/
Nejstarší archeologicky datované nálezy štípaných kamenných nástrojů jsou staré asi 2,5 milionu let a pocházejí z východní a jižní Afriky.Jde o štípané valounové nástroje – sekáče
STARŠÍ PALEOLIT /před 1 800 000 – 250 000 lety/
Typickým artefaktem staršího paleolitu je pěstní klín, který byl vyráběn druhy Homo erectus a Homo heidelbergensis. Jde o oboustranným štípáním opracovaný (bifaciální) masivní nástroj, silnější konec je někdy neopracován, opačný konec je buď oválný s ostrou hranou, nebo je tvarován do hrotu. Základní kapkovitý tvar pěstních klínů je pozoruhodně konzistentní v celém jejich geografickém rozšíření, které sahá od Číny, přes Evropu až do jižní Afriky.
STŘEDNÍ PALEOLIT /před 250 000 – 40 000 lety/
Ve středním paleolitu, kdy Evropu a Blízký východ obývali neandertálci, nastupuje Levaloiská technika připraveného jádra. Úštěp se nyní stává hlavním cílem těžby jádra a polotovarem pro další opracování. Charakteristickým artefaktem středního paleolitu jsou levaloiské hroty a úštěpy – výrobce opracuje jádro tak, aby jediným konečným úderem kamenným otloukačem získal ostrý úštěp předvídaného tvaru.
Dalším nástrojem, který je typický pro konec středního a počátek mladšího paleolitu, je tzv. listovitý hrot. Jde o nástroj zahrocený na obou koncích, nebo může být kapkovitým tvarem podobný pěstnímu klínu, ale je vždy pečlivěji plošně retušovaný, takže tvarem i tenkým průřezem připomíná list stromu. Na našem území byl vyráběn a používán neandertálci. Listovité hroty pravděpodobně sloužily k lovu jako hroty oštěpů, nebo k řezání jako nože.
MLADŠÍ PALEOLIT /40 000 – 9 000 před Kr./
Počátek mladšího paleolitu je považován za zásadní vývojový přelom – tzv. „velký skok vpřed“, je to doba, kdy se ustavila moderní lidská mysl, dokonalý jazyk, párová rodina a odstartoval řetězec kulturních a technologických inovací vedoucí až k současné postindustriální společnosti.
Asi před 40 000 lety přichází moderní lidé z Afriky a Blízkého východu do Evropy, setkávají se zde s neandertálci, které vytlačují do okrajových regionů, kde jejich oslabené populace už nejsou schopny přežít a ještě před nejchladnějším vrcholem doby ledové vyhynou (asi před 27 000 lety).
Na rozdíl od zpívajících neandertálců se dorozumívají komplexním jazykem, dokáží lépe analyzovat počasí, změny v krajině, tahy stád zvěře, efektivněji plánovat a lovit vrhacími zbraněmi na dálku. Nejvýraznějším archeologicky doložitelným znakem moderní mysli je umění – malby a rytiny, figurky lidí a zvířat, zdobené nástroje, náhrdelníky a jiné ozdoby těla i oděvu.
U nás ve střední Evropě převládá stepní krajina – lidé se specializují na lov velké stádní zvěře (mamuti, sobi, divocí koně)
-V údobí mladého paleolitu (40 000 – 10 000 let) vznikla na Moravě mimořádná kultura lovců mamutů známá zejména z nalezišť Dolní Věstonice, Předmostí, Pavlov, Petřkovice,která byla proslulá svými jedinečnými uměleckými výtvory.