ADOLF LOOS

Narodil se 10. prosince 1870 v Brně, zemřel 23. srpna 1933 v Kalksburg u Vídně. Narodil se v rodině kamenosochaře. Jeho rodný dům stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po studiích na průmyslové škole v Liberci a na drážďanské technické univerzitě se usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí.

Byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu. Loos byl od roku 1918 československým občanem. Ačkoliv se Adolf Loos za architekta nepovažoval, ovlivnily jeho názory a především dílo generaci jeho současníků i následovníků, architektů i všeobecně kulturně vzdělaných mužů a žen. Svými postoji a dílem se zařadil do předválečného „jiného Rakouska“. Kultura „jiného Rakouska“ se mohla naplno rozvinout po první světové válce v tolerantnějším prostředí rakouské republiky a poválečné Vídně, přestože i zde věčný bojovník Loos nacházel dostatek podnětů k ostré kritice. Základy k duchovnímu prostoru otevřenému diskusi a svobodnému střetávání myšlenek však byly položeny už na přelomu století a Loos byl jedním z jeho tvůrců. Na secesní vídeňský vkus působil jeho asketický účelný styl jako červená barva na býka. Architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken) a terasový Scheuův dům Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím. Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa. Loos málokdy navrhoval nábytek. Při zařizování interiérů raději skládal a upravoval již dříve vytvořené návrhy. Jako typický příklad takového přístupu lze uvést lehátko , které Loos nechal vyrobit ve Vídni a použil v několika interiérech, ačkoli vzniklo již na konci 19. století v Anglii.

Stavby a realizace

Café Museum ve Vídni, 1899

Polní kříž v Radešínské Svratce 1907

Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni, 1910

Manzovo knihkupectví ve Vídni

American Bar ve Vídni

obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, 1911

Haus Scheu ve Vídni, 1913

Cukrovar a vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, 1915

Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna, 1917

Dům a studio Tristana Tzary v Paříži, 1926

Müllerova vila v Praze, 1930

Winternitzova vila, Na Cihlářce 10, Praha 5, 1932

Řada bytových interiérů v Plzni

byt v Bendově ul. 10 (1930-1931), movitá kulturní památka

Klatovská tř. 12 (1929)

Klatovská tř. 140 (1930)

Klatovská tř. 19 (1931-1932)

byt v Husově ul. 20 (1931-1932)

Klatovská tř. 110 (1931-1934)

byt v Skrétově ul. 24 (pravděpodobně realizováno některým ze žáků až po smrti A. Loose)

přestavba domu v Husově ul. 58 (1928-1929)

Weinerův byt na nám. Republiky 22 (1931)

Náchod -Kolonie rodinných dělnických domků – Babí, Na Vyšehradě, čp.154-161 (Evidovaná památka číslo 4780)