Francouzský gotický nábytek (14. a 15. st)

Francouzský gotický nábytek (14. a 15. st)

Ve 14. století se komfort interiérů sakrálních staveb přesouvá do světských prostor. Díky nájezdům Křižáků do Svaté země se do Evropy dostává povědomí o luxusu orientu. Tento trend si začali uvědomovat i řemeslníci.

Z počátku století však dřevořezby připomínaly spíše skleněné vytráže. Jedny z prvních prací v klášterech si mniši vyřezávali sami. Například chórové lavice v Chaise Dieu si mniši vyřezávali sami. Jejich práce nebyli dokonalé, ale byl to základ po pozdější propracovanou gotickou řezbu.

Založení cechů

V roce 1382 byl ve Francii založen cech. Ten sdružoval umělce do jedné skupiny. Měl různá pravidla. Mistrem se mohl stát jen ten, kdo byl v učení 6 let a splnil závěrečnou zkoušku před nastoupenou komisí. Bez cizí pomoci musel vyrobit a obhájit předepsaný mistrovský kus nábytku. Tím dokázal svoji zručnost a schopnost poradit si se složitými konstrukcemi. Po splnění zkoušky dostal licenci na vlastní dílnu. V jejím okolí pak mohl prodávat svoje výrobky.

Cech hlídal kvalitu výrobků ze strany konstrukce i materiálu. Na veškerý nábytek byly stanoveny  normy s určenými rozměry a váhami. Také bylo nařízeno, aby byl veškerý mobiliář vyráběn v čistém francouzském stylu a dodržoval danou ornamentiku. Ten, kdo by prodal nekvalitní kus nábytku, byl by veřejně pomluven a musel by zaplatit pokutu deset grošů.

Interiéry byly velice prosté. Obsahovaly pouze základní nábytek. Byly zde postele kryté ze tří stran, nebo závěsy aby se udrželo teplo. V místnosti bylo také dřevěné obložení tzv. táflování. V místnosti měli i krb, hlavně na hradech kde byl veliký chlad.Stoly měli primitivní. Buď desky na dvou podstavcích a nebo masivní se dvěmi nohami trnoží zaklínované klíny. Později byly bočnice vyřezávány. U stolu měli lavice na kterých se v chudších domácnostech i spávalo Truhly, dřevěná křesla pokryta polštáři a lavice byly časem vylepšovány k lepšímu a pohodlnějšímu používání. Tento nábytek byl většinou přenosný.

Gotický interiér

Rozvoji francouzského nábytku ve 14. století nepřála doba. Bylo v ní mnoho nepokojů a válek a proto se honosnější nábytek jen na královském dvoře a u vyšší šlechty.

Jelikož i šlechta často cestovala potřebovala mnoho truhel na zavazadla. Tyto truhly sloužili i jako příležitostná lůžka.V zavazadlech si vozili mimo jiné i vlastní mešní nádobí, nebo drahé koření na přípravu jídla. Bohatší měšťané cestovali také s věcmi zabalenými v truhlách, které jim sloužili jako nábytek kam se stěhovali.

Křesla byly vybaveny volnými polštáři buď jen přírodními a nebo i malovanými. Malbu na nich vytvářeli iluminátoři.

Francouzský bufet

Vyřezávaný dubový stůl, Francie

.

Ornament

V období Gotiky velice zlepšilo vyřezávání. Od jednoduchosti 13. století až po spletité rostlinné motivy konce století 15. Na konci 15. století se objevuje i zvláštní flambojantní (plaménkový) motiv.

Plaménkový motiv

Vynález vodní pily

Díky vynálezu vodní pily v roce 1245 se obrovsky změnila výroba nábytku. Bylo možné vyrábět řezivo, rozšířil se sortiment. Už se kmeny neštípali na hrubé fošny. Tento vynález umožnil vytvářet nábytek rámovou konstrukcí. Výplně pak mohli být reliéfně pojednány buď s motivy architektury (rozety, růžice, plaménky…) nebo zpracovány jako rodové erby nebo náboženskými výjevy.  Další významný motiv byl faltwerk (varhánkový) který vytvářel pocit drapérií nebo složených pergamenů.

Faltwerk

použité materiály:

http://www.gutenberg.org/files/12254/12254-h/12254-h.htm

kniha

FRENCH FURNITURE , autor: ANDRE SAGLIO

Category(s): Nezařazené

Comments are closed.