Vývoj a využití dřeva během světových válek

V devatenáctém století, často nazývaném jako století páry, vznikly železničních tratě a díky nim proběhl razantní průmyslový rozvoj, především těžkého – kov zpracujícího průmyslu. Na konci tohoto století se se rozvinula technologie vzducholodí a experimentovalo se s letouny těžšími než vzduch. Roku 1903 se bratrům Wrightovým podařil první řízený let s jejich aerodynamickým, 340 kg těžkým letounem. Tím odstartovali rychlý vývoj letectví a vzdušné dopravy.

První dlouhý let

V roce 1914 vypukla první světová válka. Stejně jako u předešlých válek, velkou roli hrály dostupné zdroje a technologický náskok před nepřítelem. Vzducholodě a letadla proto byly jasným cílem. Avšak letouny díky své velikosti, rychlosti a manévrovatelnosti postupně vytlačily vzducholodě.

Výroba dřevěného křídla letadla

1918 – nosné křídlo vyrobené z překližky

Zpočátku byly letouny konstruovány ze dřeva a pokryty plátnem. Později se díky vývoji motorů začalo používat lehkého hliníkového oplášťování. Během 1. sv. války, velká poptávka po dřevě narazila na problém s její nízkou produkcí. Proto se dřevozpracující průmysl postupně rozvíjel, vytvářely se nové pily a cesty pro dopravu. Mnoho materiálu Evropě dodávalo USA, kde malá pracovní síla byla doplněna o vojáky, většinou tohoto povolání.

Vojáci těžící dřevo

Překližka

Překližované dřevo znali již starověcí Egypťané. Roku 1797 s výrobou experimentoval Samuel Bentham, o půl století později i Immanuel Nobel. Roku 1865, John K. Mayo z New Yorku experimentoval s výrobou moderně vypadající překližky z vrstev dřeva spojených k sobě napříč vůči sobě. Jeho patent se však neujal pravděpodobně kvůli jeho neschopnosti jej prodat.

Během Světové výstavy v Portlandu roku 1905 byla místním firmám poskytnuta možnost vystavovat. Portland Manufacturing Company, vyrábějící krabice, vystavila třívrstvou desku z několika různorodých dýh. Jejich produkt zaujal obchodníky, především vyrábějící dveře a skříně. Firma se postupně zaměřila na tento materiál a vyráběla až 400 panelů za den. Tím se zrodil průmysl s překližkou. Tento materiál si našel uplatnění díky své vyšší stabilitě a snadné výrobě.

Demonstrace pevnosti překližky

Z počátku se z překližky většinou vyráběly dveře, rokem 1920 se však překližka začala uplatňovat v automobilovém průmyslu, především ve výrobě schůdků aut a podlážky. V roce 1929 se vyrobilo jen v USA 33 mil. metrů čtverečních.

Překližka lepená kaseinovými či klihovými lepidly však nebyla příliš stabilní ve venkovních podmínkách, což dělalo problémy i výrobcům automobilů. Tento trn v oku amerických výrobců překližky pominul roku 1934.  Dr. James Nevin, původem Ir, vystudovaný jak v USA, tak v Evropě, byl seznámen s prací Lea Bakelanda, který vynalezl bakelit. Tato první umělá hmota tvořená fenolickými pryskyřicemi ve směsi s dřevným prachem, jej inspirovala v experimentech s překližkou. Tím vytvořil plně voděodolné lepidlo, díky kterému roku 1935 expandoval překližkový průmysl do dalších odvětví. Jelikož překližky se u různých výrobců lišily, roku 1938 na popud Douglas Fir Plywood Association vznikl v USA jednotný standard a požadavek kvality. Nevin byl však v Německu předběhnut firmou Siempelkamp, která již roku 1930 vyvinula tepelné lisy a fenolické lepidlo ve formě fólie zvané Tego. Ke konci 40. let se tato technologie i s lisy dostala do Ameriky.

Tepelný lis pro folie TEGO

2. světová válka

V 30 letech byla stále větší tendence konstruovat letadla z kovů, což umožňovalo překonávat rychlostní a velikostní limity omezené pevností. S vypuknutím 2. světové války roku 1939 však k potřebám nízké váhy přibyly potřeby nízkých nákladů a rychlé výroby. Z překližky se začaly vyrábět některá letadla, lodě, čluny, vojenské budovy a podobně. Mezi známější letadla s dřevěnou konstrukcí patří sovětský Lavočkin La-7 a Jakovlev Jak-1 s dřevěnými křídly, německý Heinkel He 162 slepovaný foliemi Tego. Po vybombardování jediné továrny tohoto lepidla v roce 1943, byly folie nahrazeny jiným lepidlem. Kvůli své kyselosti se však tyto letadla rozpadala za letu, což ukončilo jeho výrobu. Mezi nejznámější letadla zajisté patří de Havilland DH.98 Mosquito. Celo-dřevěné letadlo nazývané Wooden Wonder, čili Dřevěný zázrak bylo víceúčelové, které se díky své lehkosti, snadné a levné výrobě stalo velmi oblíbeným v boji. Vyrábělo se z březového a balzového dřeva v Anglii, USA a Austrálii. Trup byl slepován ručně z pásů dýh a plášť křídel byl tvarován lisem. Výroba celého letadla byla převážně truhlářská práce.

Trup letounu Mosquito

V roce 1942 si americká vláda objednala u firmy Howarda Hughese přepravní letoun pro transport velkých nákladů mezi USA a Anglií. Kvůli náročné konstrukci se výroba letounu zvaného Hercules zpozdila do roku 1944, kdy o něj vláda ztratila zájem. Veřejnost a politici již nevěřili, že bude letoun vůbec dokončen. Nazývali jej posměšně „Létající sklad dříví“ nebo „Smrková husa“, i přes to že byl vyroben z březového dřeva. Stavba se protáhla až do roku 1947, kdy byl proveden první a poslední let v Los Angeles. Kvůli své nedostatečné konstrukci neměl uplatnění, proto je dodnes uložen v muzeu. Dosud se však jedná o největší vyrobené letadlo vůbec. Pro srovnání Hercules váží 113 tun a Boeing 747 váží 212 tun.

Trup letounu Hercules

Další využití dřeva

Mezi další využití dřeva ve válce patří také tzv. Dummy tanks či německy Panzerattrappe. Jedná se o dřevěnou konstrukci, která napodobovala tank a tím vytvářela klamnou představu protivníka o síle.

Dummy tank

Velmi zvláštním válečným pokusem byl také britský projekt Habakkuk, jehož cílem bylo vytvořit obrovskou nepotopitelnou letadlovou loď z hmoty zvané pykrit. Jedná se o zmrzlou směs vody a dřevěných pilin, pevnější než led samotný a podobně pevný jako beton. Další z jeho výhod byla další doba tání. Vláda si slibovala rychlou a levnou výrobu společně s odolností vůči torpédům a bombám.

Nákres možné podoby lodi projektu Habakkuk

V roce 1943 se však od projektu upustilo, pravděpodobně kvůli technickým nárokům na zajištění konstrukce lodi a zvyšující se produkci kovových letadlových lodí.

Válečné technologie a design nábytku

Vývoj nových technologií díky válce se samozřejmě odrazil i ve výrobě užitého umění. Lehkost, pevnost, nízká cena a lehká tvarovatelnost překližky umožnila umělcům vytvořit nové, moderní a organické tvary nábytku.

Ant Chair

Křeslo pro sanatorium

Arne Jacobsen navrhl svoji známou mravenčí židli (Ant Chair), Charles a Ray Eamesovi experimentovali a vytvořili nespočet designů, včetně za války používané dlahy na nohu. Alvar Aalto navrhl zvlněné křeslo Paimio, původně pro jedno finské sanatorium s nemocnými tuberkulózou. Sklon opěradla umožnil nemocným lépe dýchat.  Marcel Breuer pro změnu představil roku 1943 svůj překližkový dům. A tak dále…

Licence textu: Creative Commons – Attribution-ShareAlike 4.0

Zdroje a další informace:

http://www.archives.gov/publications/prologue/2014/summer/woods.pdf
https://en.wikipedia.org/wiki/Pykrete
https://en.wikipedia.org/wiki/Project_Habakkuk
https://www.youtube.com/watch?v=c7cVvYdLeek
https://www.youtube.com/watch?v=YmZo7gPy1xE
http://www.apawood.org/apas-history
http://www.woodworkinghistory.com/glossary_plywood.htm
http://www2.esm.vt.edu/~zgurdal/COURSES/2104/2104-Docs/HOMEWORK/WoodToMetal.pdf
http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-94-011-4379-0_6
https://en.wikipedia.org/wiki/Dummy_tank
https://en.wikipedia.org/wiki/Heinkel_He_162
https://en.wikipedia.org/wiki/De_Havilland_Mosquito
https://en.wikipedia.org/wiki/Lavochkin_La-7
https://en.wikipedia.org/wiki/Yakovlev_Yak-1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hughes_H-4_Hercules
https://archive.org/details/WoodVitalToVictory
https://archive.org/details/WoodForW1942
https://archive.org/details/woodine00fore
https://archive.org/details/woodaircraftinsp00fore
https://archive.org/details/woodwar00unit
https://en.wikipedia.org/wiki/Bakelite
https://www.awesomestories.com/asset/view/Wooden-Bumpers-during-World-War-II
https://www.google.cz/patents/US2548470
http://www.metmuseum.org/toah/works-of-art/1984.246
https://books.google.cz/books?id=mzzuAwAAQBAJ&lpg=PA253&ots=cAreucgfqY&dq=Wisconsin’s%20Flying%20Trees&hl=cs&pg=PA3#v=onepage&q&f=false
https://en.wikipedia.org/wiki/Tego_film
http://www.fastcodesign.com/1668947/how-plywood-revolutionized-design-and-changed-the-world-no-really
http://acidpotion.com/project-habakkuk-unsinkable-aircraft-carrier-ice/

Category(s): Nezařazené
Tags: , , , , , , ,

Comments are closed.