Helénismus je období dějin pro středomoří a přední východ zhruba od 4. do 1. století př.Kr.
Označení helenismus bylo prvně užito ve 30. letech 19. století historikem Johannem Gustavem Droysenem.
Chronologické rozdělění:
Doba egejské civilizace 3000 – 1200
Temná staletí 1200 – 800
Archaická doba 800 – 500
Klasická doba 500 – 320
Helénismus 335 – 146 př.n.l.
Římská doba 146/31př.n.l. – 330 n.l.
Byzantská doba 330 – 1453
Základním mocensko-politickou změnou, který působil na a kulturní vývoj celé oblasti byla tažení Alexandra Velikého (Makedonského).
Roku 334 př.Kr. zahájil výpravu proti Perské říši (údajně se 40 000 vojáky).
Města a architektůra
Impulsem pro rozvoj nových měst byla ražba mincí, které dal Alexandr razit z ukořistěného zlata.
Alexandr založil 70 měst, z nichž 7 až 8 doložených alexandrií, podle některých historiků až 16
Nová města se budovala podle racionálního plánu, geometricky a pravidelně, byly stavěna podle směru převládajících větrů.
Mezi význačná města patří pro svou architekturu Pergamon.
Za helénismu doznívá sloh Iónský, který je postupem času vytlačen korintským.
Docházelo mnohem více než v klasickém období k mísení stylů.
Výrazná inovace v architektuře byl oblouk a klenba, vytvářen pomocí klínovitých kamenů.
Helénské obydlí striktně odděluje muže od žen
Budovy uvnitř měst byly velmi přísně geometricky členěny a vznikly 1. nájemní byty (4.st. Olynthos).
Novým řeckým prvkem bylo sloupořadí okolo otevřeného dvora peristyl.
U mnoha staveb se účelnost a působivost spojovala v jediný celek. Jako například 130 metrů vysoký maják na ostrově Faru.
Alexandrie
Založena roku 331 p.n.l
Nejznámější z Alexandrií.
Založená Alexandrem na západní deltě řeky Nilu.
Město bylo vybaveno inženýrskými stavbami,vodovod s pitnou vodou.
Velká knihovna
Byla to největší a nejslavnější knihovna starověku.
Byla součástí tzv. Museia.
Byly zde shromážděny veškeré poznatky z oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie.
Knihovna měla v době svého vrcholu přes 700 000 svitků.
V bojích mezi Ceaserem a Pompeiem knihovna roku 47 p. n. l. shořela, shořelo tak veškerá vzdělanost dávného starověku.
Sochařství
Po řecko-perských válkách vedení řecké kultury přešlo z Athén do různých centrech po celém východním Středomoří.
Helénští sochaři, ovlivněni orientálním vlivem vštípili do soch dynamiku a pohybovost.
Sochy mají tváře vyjadřující pocity.
Oděvy jsou zvlněné
Ženská těle většinou zahalena
Malířství
Dochovaly se pouze nástěné fresky nebo podlažních mozaik
Náměty jsou žánrové, s pohybovostí postav
Za nejvýznamějšího malíře lze považovat Apella, označovaného za dvorního malíře Alexandra.
Řemeslná výroba
Utvořením velkých městských celků umožnilo rozvoj obchodu a produktivnější řemeslné výroby.
Zaváděním manufaktur umožnilo rozvoj řemeslné výroby ve velkém množství i z dovážených surovin např.
Dřevo
Barevné kovy
Bavlna
Zemědělství
Vlastní technika zemědělské práce a s ní spojená řemeslná výroba zůstala v té době poměrně na nízké úrovni.
Však velkou „revolucí“ při obdělávání půdy byl vynález rádla s kovovým hrotem.
Rádlo táhli voli nebo osli, a však často lidé namísto chomoutu používali jho.
Kvůli přírodním podmínkám se v řecku dařilo obilí, vinné révě a olivám, ale kvůli hornatému reliéfu se mohlo obilí pěstovat jen v omezené míře, proto bylo dováženo z kolonií.
Obchod
Hlavním přepravním prostředkem byla lod, na kterou navazovala pozemní přeprava pomocí vozů.
Heléni na rozdíl od Římanů nestavěli cesty nové, ale navazovali na síť stezek vybudovaných Peršany, které vedly podél východního středomoří s pobočkami na jih do Egypta, další významné centrum obchodu byla město Petra.
Námořní lodě byly ve srovnání s dnešními malé, průměrně 30×8 metrů s nosností minimálně 80 tun.
Obchodní lodě měly větší ponor než válečné, byly širší a však nebyly stavěny na rychlou plavbu.
Lodě byly ovládány pomocí kormidelních vesel (neznaly kormidlo).
Do přístavů se dováželo:Mramor (z Paru, Syrakús)
Kovy, Měď (z Kypru)
Dřevo (po Nilu ze střed. afriky, z Indie,Lybanonu, jedle z makedonie)
Koně a sloni pro armádu ( Po Nilu z Numíbie)
Koření (z Indie)
Hedvábí (čína)
I vlivem obchodu docházelo k prolínání kultur a mísení náboženství – synkretismus.
zpracování tkaniny
Hedvábí se dováželo po hedvábné stezce z Číny
Koberce a tapiserie se dováželi z kypru.
Konopná lana pro námořnictví se dovážela ze seveního pobřezí černého moře.
Čalounění a textil používali světlých látek drobně vzorovaných tmavšími kresbami a meandrovými vzory.
Od Peršanů řekové objevily záclony a pokrývky postelí.
Zpracování kovů
Právě kovové části nábytku nebo celé kusy nábytku z kovu jsou ty, které se nám dochovaly do současnosti.
Kovový nábytek byl i kvůli nedostatku dřeva často vyráběn z mědi nebo bronzu.
Nábytek
Typologie nábytku se od doby klasické moc nezměnila a však přejímá jiné prvky z Perského a Egyptského nábytkářství
V Helénské době se tvar a struktura klismos začala měnit, židle se stala těžší a pevnější.
Kruhové stolky byly podepřena třemi nohami se stylizovanými zvířevími tlapami, vrchní deska mohla být také z bronzu nebo mramoru.
Začíná se používat pevné čalounění.
Oblíbené jsou soustružené prvky na nábytku, zejména na nohách.
Časté bylo vykládání nábytku kostí a slonovinou
Nábytek byl snad složitě vyřezávaný zdobený bronzovým kováním.
Úložnou funkci měly truhlice se sedlovým víkem, bohatě zdobeným řezbou.
Asi v roce 50 p.n.l. v Alexandrii vynalezl Heron posuvné dveře.
Alexandr v bitvě u gaugalémy
bronzové prvky z kliné
Model města Pergamon
slonovinové inkrustace z helénské doby.