Emile-Jacques Ruhlmann, byl významný návrhář nábytku a interiérů, který se narodil 28 srpna 1879 a umírá 15. listopadu 1933 v Paříži.
V roce 1920 byl tento návrhář nábytku jedním z nejúspěšnějším a vysoce placeným designérem.Rulhmann svůj luxusní nábytek reprezentoval jako Francouzské Art deco, které se zasloužilo o vedoucí postavení v nábytkářské výrobě v Paříži.
V roce 1907 po otcově smrti převzal rodinnou firmu (decorating business), kterou se snažil rozšiřit. Jeho počátkem byly oslňující vlivy konstruktéra O. Wagnera, jež experimentoval s moderními formami s prvky egyptskými a kubickými, které se odrazily na jeho tvorbě.
V 1919 zalořil Rulhmann s Pierre Laureát společnost Ruhlmann et Laureát, která se specializuje na design interiérů a luxusní výrobu zboží pro domácnost, která zahrnuje nábytek, tapety a dokonce i osvětlení.
Při jeho tvorbě ať už nábytku, či dekorací používal vždy tvrdé dřevo, dále v menší míře dřevo růžové, makasar eben a amboina, která byla často vykládaná želvovinou a slonovinou.
Jacques-Émile Ruhlmann vytvořil senzaci v dekoraci, kterou designoval pro jeho „Hôtel du Collectionneur“ (A Collector’s House)
V době, kdy Ruhlmann zdokonaloval své techniky nábytku, vznikla francouzská Société des Artistes Décorateurs, která byla založena v roce 1900. Snažil se podpořit vysokou úroveň designu ve Francii na výstavě v Salon d’Automne, kde představoval svůj elegantní nábytek a dekorativní předměty. Francouzská vláda souhlasila, že bude sponzorovat mezinárodní výstavu dekorativního umění, které se bude konat v roce 1915, vše mělo být na podporu postavení Francie v této oblasti průmyslu. Kvůli první světové válce, byla tato situace odložena až do roku 1925, kdy získala název výstavy Internationale des Arts décoratifs et Industriels Modernes. Konala od dubna do října a přilákala více než šest milionů návštěvníků. Vstup pro vystavovatele byl pouze pro zvané, a všechny práce musely být ve stylu moderního designu.
Ruhlmann měl na výstavě několik pavilonů v nichž je užita práce jiných umělců a designérů. Například můžeme zmínit práce mistrů v pavilonu d’un Collectionneur, kde se jedná o olejomalby od Jeana Dupase Les Perruches, zobrazující ženské akty s papoušky, původně visící nad krbem. Ozdobou pavilonu byl klavír navržený Ruhlmannem, jenž je vyroben z exotických materiálů jako je dřevo Amboyna Macassar eben.
Věřil, že móda bude působit mezi bohatými elitami, protože oni byli ti, kteří si mohli dovolit náklady na experimentování. Dále věřil, že celý smysl módy byl pro zobrazení bohatství. Ve skutečnosti Ruhlmann tvrdí, že i přes vysoké ceny přišel o část peněz na každém kusu nábytku, protože používal drahé materiály a hlavně množství času a úsilí, který každý kus nábytku potřeboval.
V roce 1933 Ruhlmann zjistil, že je nevyléčitelně nemocný. Ve své poslední vůli zmiňuje, že společnost dokončí všechny své zakázky a následně na to bude rozpuštěna.
Jacques-Emile Ruhlmann měl obrovskou reputaci jako designér nábytku, kterou využil při vytváření svých prací. Jeho díla se dochovala neporušená a může být spatřen ve stálé sbírce, ve Victoria and Albert Museum v Londýně, Metropolitan Museum of Modern Art v New Yorku, Philadelphia muzeum umění, stejně jako ve Victoria and Albert Museum.
Zdroje:
http://artantiques.allinfo-about.com/weekly/features/ruhlmann.html