Ludwig Mies van der Rohe – architekt
*1886 – † 1969
Roku 1886 se v Cáchách narodil Maria Ludwig Michael Mies, později známý jako Ludvig Mies van der Rohe, jeden z nejvýznamnějších německých architektů.
,,Jeho otec byl kameníkem a v jeho dílně také Mies původně pracoval. Odtud pak přešel do berlínské kanceláře interiérového designéra Bruno Paula. “
Od roku 1908 pracoval u architekta Petera Behrense. Zde se projevil jako nápaditý projektant a brzy, navzdory nedostatku patřičného vzdělání architekta, začal přijímat samostatné zakázky pro majetné německé občany. V této době a možná trochu i kvůli oněm bohatým občanům, si také změnil jméno na ,, lépe znějící“ van der Rohe.
Po první světové válce ve své tvorbě experimentuje s moderními styly. Hodně se nechává ovlivnit
tvorbou Waltera Gropiuse a Le Courbusiera. Podle názoru Adolfa Loose se snaží oprostit své projekty od přebytečného dekoru. Velký úspěch slaví stavbou dočasného německého pavilonu pro Mezinárodní výstavu v Barceloně v roce 1929 a v roce 1930 dokončením brněnské vily Tugendhat.
V roce 1930 nastupuje na přání Waltera Gropiuse do čela Bauhausu. Ovšem po třech letech je nucen školu uzavřít, kvůli nátlaku německých fašistů. Těm se jeho architertura zdála být málo ,,německou“. V tuto dobu už van der Rohe přemýšlí o odchodu z Německa a v roce 1937 odchází do Spojených států. Usadil se v Chicagu, kde mu bylo nabídnuto místo ředitele katedry architektury při Chicago Armour Institute of Technology.
Společně s Gropiusem a le Corbusierem je považován za zakladatele moderní architektury. Vyjadřoval se jasně, jednoduše, funkčně… Využíval ocel a sklo, které jeho prostory otevírali a provzdušňovali.
Mies – nábytkový génius
Miesovy nábytkové kusy vždy dokonale dokreslovaly prostor. Byly stejně jako celé jeho stavby navrženy v duchu funkčnosti, jednoduchosti, kostrukční a tvarové čistoty a důraznosti na detail.
Vrátíme-li se do roku 1929, tedy do doby kdy v Barceloně vzniká německý pavilon, musíme o něm mluvit jak o celku. Krásná vdušná stavba, otvírající se plynoucí prostor, důraz na detail.
V tomto případě je detailem křesílko Barcelona.
Při navrhování celého pavilonu myslel Mies na to, jak na světové výstavě uvést Německo v co nejlepším světle. V potaz vzal také španělský královský pár, který při zahajování výstavy usedne právě v jeho křesle. Výsledkem je použití drahých materiálů v krásných kombinacích.
Konstrukčně je křeslo klasickým představitelem funkcionalistického luxusu.
Konstrukce i kožený potah jsou ručně opracovány což je činí ještě luxusnějšími.
Celá kolekce se potom stávala z křesel pro jednu, dvě, nebo tři osoby, sofa, lavice, taburetu a konferenčního stolku.
Ve stejné době kdy se Mies věnuje Německému pavilonu, pracuje také na návrhu a realizaci brněnské vily Tugendhat. Zde se krom ,,Barcelony“ objevuje další jeho nábytkový skvost,
křeslo Brno.
Název tohoto křesla je jednoduše odvozen od brněnské vily.
Sériově se začala vyrábět na přelomu r.1931 a 1932 v Německu a vyrábí se dodnes. Existují dvě verze. Jedna z ocelových trubek a druhá z ploché oceli. ( Původně byla použita leštěná ocel, některé dnešní verze jsou pochromované. )
Křeslo Tugendhat
Jedno z trojice nejslavnějších kusů sedacího nábytku, pocházející ,,z hlavy“ modernistického génia, opět použité ve slavné Brněnské vile.
Z dalších zdařených návrhů jmenujme:
Židle MR10 
MR20 
Daybed
Chaise Longue MR
Nesmíme však opomenout fakt, že nábytek vzniká ve spolupráci s Lilly Reichovou, jeho dlouholetou kolegyní a družkou. V dnešní době je velice těžké konkretizovat který kus je dílem Miesovým a který Reichové. Faktem je, že jejich spolupráce dala vzniknout nádherným nábytkovým skvostům, které zdobily interiéry minulé, dnešní a jistě i ty budoucí…
Tyto kusy se staly zdrojem ispirace pro spoustu světových designerů příštích desetiletí…
Použitá literatura a prameny:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=249